Jantarová spirála – 3. kapitola: Karneval rudé hvězdy

Dostali jsme se do vesnice právě včas na západ slunce. A taky tam zrovna pořádali karneval! „Karneval rudé hvězdy“ přilákal všechny vesničany na návsí, takže se nám naskytla ideální příležitost zjistit, zda někdo nezná mou matku. Mám jen její staré fotky, ale byla to má nejlepší šance.

Všechno mohlo jít hladce, kdyby mi Chamille pomohla, ale ona místo toho prostě musela použít svou elementární sílu, aby si s karnevalem trochu pohrála. Kouzelník „Egon Náramný“ právě okouzloval dav létajícími židlemi, když vtom na pódium vyskočila jeho přesná kopie a začala ho nazývat podvodníkem! Jeho soustředění se zlomilo, židle padaly všude kolem a dav se tak smál, že ten chudák musel utéct z pódia. Typická Chamille!

Ta jeho hůlka mi však byla podivně povědomá. Trochu mi to připomínalo otcovu Hůl živlů...

Bohužel jsem nenašla žádné stopy, které by mě dovedly k mé matce, ale aspoň jsem vyzkoušela jejich knedlíčky. Byly docela dobré. Naše jsou však lepší. Samozřejmě.

Karneval se začínal chýlit ke konci, když jsem konečně dohnala Chamille, která mi navrhla promluvit si s účinkujícími. I když jsem na ni byla naštvaná, že nepomohla, byl to dobrý nápad... nebo to alespoň tak vypadalo, dokud jsme nezaklepali na přívěs Egona Náramného.

„Myslela sis, že mi ukážeš uprostřed mého vystoupení, že? No, teď ukážu já tobě!“

Sotva jsme otevřeli dveře, vyletěla na nás hromada nábytku!